Nejtrvalejším vztahem, který
kdy budu mít, je vztah ke mně samotnému. Všechny ostatní vztahy
přicházejí a odcházejí. I manželství trvající "dokud nás smrt nerozdělí"
jednoho dne končí. Jediný člověk, se kterým jsem navždy, jsem já sám.
Můj vztah k sobě samému je věčný. Tak jaký je? Budím se ráno rád, že se
tu nacházím? Jsem člověk, v jehož společnosti jsem rád? Mám rád své
vlastní myšlenky? Směji se se sebou? Miluji své tělo? Jsem spokojen s
tím, že jsem se sebou?
Pokud nemám dobrý vztah sám se
sebou, jak můžu mít dobrý vztah s kýmkoli jiným? Pokud nemiluji sám
sebe, budu vždycky hledat někoho, kdo mě doplní, učiní mě šťastným a
naplní mé sny.
Být "potřebný" je nejlepší způsob, jak přivábit neúspěšné vztahy. Jak říká spisovatel Dr. Wayne Dyer: "V každém vztahu, kde se ze dvou lidí stává jeden, jsou výsledkem dva poloviční lidé."
Pokud očekáváte, že ten druhý "opraví" váš život, stane se vaší "lepší
polovičkou", jste odsouzeni k neúspěchu. Než vstoupíte do vztahu, buďte
šťastni sami se sebou. Tak šťastni, že ani vztah nepotřebujete.
Podobně, pokud máte vztah s někým, kdo se nemá rád, je nemožné se mu zavděčit.
Nebudete nikdy "dost dobří" někomu, kdo je nejistý, frustrovaný,
žárlivý, nevidí sám sebe a nebo je plný zášti. Často se ukrutně snažíme
být dost dobří pro někoho, kdo ani neví, jak naši lásku přijmout -
protože nemiluje sám sebe. Život je zrcadlo. To, co přitahujeme, vždy
zrcadlí naše vlastnosti a to, čemu věříme o sobě a svých vztazích. To,
co k nám cítí druzí, je jejich omezený pohled na život. Musíme se naučit
tomu, že život nás odnepaměti bezpodmínečně miluje.
Žárliví lidé jsou velice nejistí;
nepovažují se za lidi, kteří mají nějakou hodnotu. Nevěří, že za něco
stojí. Žárlivost je sdělení: "Nejsem dost dobrý, nestojím za lásku,
takže vím, že partner mě podvede, nebo opustí pro někoho jiného." To
plodí hněv a obviňování. Pokud zůstáváte s někým, kdo je žárlivý, říkáte
tím, že si nezasloužíte láskyplný vztah.
Podobně to je často s týráním v manželství.
Tyrani buď vyrůstali v rodině, kde to bylo normou a jen pokračují v
rodinných vzorcích chování, nebo to svádějí na svět a obviňují svého
partnera ze svého vlastního pocitu bezcennosti. Tyrani s týráním
nepřestanou, dokud nepodstoupí léčení. Skoro vždy tito lidé mají rodiče,
ke kterému cítí zášť. Odpuštění je pro ně klíčovou věcí. Musejí
pochopit své vzorce chování a chtít se změnit.
Všechny mé vztahy jsou založené na tom, jaké jsem měla vztahy ke svým rodičům.
Když jsem na to poprvé přišla, byl to pro mě šok. Před lety jsem
chodila na kurz Sondry Rayové o milujících vztazích a očekávala, že se
tam naučím přitáhnout láskyplný vztah. Když jsem zjistila, že se budou
probírat vztahy s našimi rodiči, byla jsem zklamaná; ke konci kurzu jsem
ale zjistila, že problémy se vztahy, které mám, mají kořeny v mém
velice těžkém dětství.
Týrání, které jsme moje matka i já
zažívaly, pocit opuštění a nedostatek lásky v mém dětství - všechno to
se přeneslo do mých současných vztahů. Není divu, že jsem přitahovala
tyrany, není divu, že mě vždycky opustili, není divu, že jsem se pokaždé
cítila nechtěná a nemilovaná, a není divu, že jsem vždycky měla
nadřízené, kteří mě děsili. Prožívala jsem znovu to, co jsem se naučila
jako dítě. Ten kurz byl pro mě velmi důležitý. Zbavila jsem se spousty
zášti a začala pracovat na odpuštění. Můj vztah k sobě samé se velmi
zlepšil. Už nikdy jsem nepřivábila žádného tyrana.
Takže
místo abyste marnili čas tím, že si budete říkat "muži za nic nestojí",
nebo "ženy za nic nestojí", podívejme se na vztahy, které jsme měli s
rodiči či na vztah našich rodičů k sobě.
Například, na co si ve svých současných vztazích s muži či ženami ve svém životě nejvíce stěžujete? Zamyslete se nad tím, jak byste doplnili následující řádky.
On nikdy_____________________
On vždycky___________________
Ona nikdy____________________
Ona vždycky__________________
Muži ne-______________________
Ženy ne-______________________
Chovala
se k vám takto matka nebo otec? Chovala se takhle vaše matka k vašemu
otci? Nebo otec k matce? Jak se u vás doma, když jste byli dětmi,
vyjadřovala láska?
Abyste přišli na hluboké obavy ve vašem vztahu, budete možná muset zapátrat hluboko ve svém dětství. Zeptejte se sami sebe: Čeho
se musím vzdát, abych byl/a ve vztahu? Jak ztratím ve vztahu sám sebe?
Co jsem se jako dítě dovídal, že to ve mně zanechalo dojem, že vztahy
bolí?
Možná máte problémy s nastavováním svých časových hranic a lidé vás mají tendenci využívat.
Možná vyzařujete informaci: "Necením si sám sebe a nemám k sobě
respekt. Je v pořádku mě týrat a zneužívat." Ale to teď už nemusí být
pravda. Dneškem počínaje si afirmujte lásku a respekt k sobě samotným.
Často se dívejte do zrcadla a říkejte si: MILUJI TĚ. Zní to jednoduše,
ale je to velmi mocná léčivá afirmace. Až v sebelásce pokročíte, budou
ji odrážet i vaše vztahy.
Věřím, že ve svých
vztazích máme "zóny pohodlí". Ty vznikají v době, kdy jsme velmi malí.
Pokud s námi rodiče zacházeli s láskou a respektem, spojujeme si takové
zacházení s tím, že jsme milováni. Pokud, jak je to u mnoha z nás, s
námi rodiče nezacházeli s láskou a respektem, stane se nám tento
nedostatek "pohodlným". V naší potřebě uspokojení potřeb a touhy po
lásce a péči si spojíme špatné zacházení s tím, že jsme milováni. To se
nám stane vzorcem a jak je to u vzorců v dětství, nevědomě tohoto vzorce
využíváme ve všech svých vztazích.
Tento vzorec,
že špatné zacházení rovná se láska, nezná rozdílů mezi pohlavími. Věřím,
že tento dysfunkční vzorec je viditelnější u žen, protože v našem
kulturním prostředí jsou ženy podporovány v tom, aby dávaly najevo
zranitelnost, a tím pádem jsou ochotnější říci, že jejich životy
nefungují. Ale tohle se mění, jak jsou nyní muži ochotnější spojit se se
svou zranitelností.
Afirmace pro nás všechny je: OTEVÍRÁM SVÉ SRDCE LÁSCE A JSEM V BEZPEČÍ.
Všechnu
důležitou práci musíme odvést sami na sobě. Chtít, aby se váš partner
změnil, je forma manipulace, snaha mít nad ním či nad ní moc. Může jít i
o povýšenost, jelikož tím říkáme, že jsme lepší než on či ona. Dovolte
svým partnerům, aby byli tím, co si sami zvolí. Podporujte je ve
zkoumání sebe samých, v objevování sebe samých, lásce k sobě samým,
sebepřijetí a v pocitu vlastní hodnoty.
* * *
- z knihy Život!, Louise L. Hay
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.